Ruptura předního zkříženého vazu – LCC
Ruptura předního zkříženého vazu je jedno z nejčastějších získanných onnemocnění kloubů u psů.
Nejčastěji postihuje psi nad 22 kg ve věku 2 – 4 let a psi do 22 kg nad 7 let věku. Vyskytnout se ale samozřejmě může u psů všech hmotnostních a věkových kategorií.
Predisponovaná plemena jsou Americký stafordšírský teriér, rotvajler, boxer, brazilská fila, labrador, americký kokršpaněl, čau – čau, německý krátkosrstý ohař, bernardýn, bulmastif, a další
V kolením kloubu se kloubí kost stehenní s kostí holení, nerovnost mezi kloubními plochami vyrovnávají menisky a stabilitu zajišťují vazy kolenního kloubu.
Funkce předního zkříženého vazu je stabilizovat kolení kloub v ohybu a zabránit nadměrné vnitřní rotaci holení kosti.
Ruptura předního zkříženého vazu je jedna z hlavních příčin náhle vzniklého kulhání u středních a velkých plemen psů.
Pacient po akutní, kompletní ruptuře předního křížového vazu končetinu vůbec nezatěžuje a pohybuje se po třech končetinách. Na povel sedni sedá na protilehlé hýždě přičemž postiženou končetinu zcela neohne. Koleno je oteklé a bolestivé při pohmatu.
V případě částečné ruptury může být kulhání občasné a končetinu může částečně zatěžovat.
Diagnostika:
Podezření na rupturu předního zkříženého vazu je ve většině případů potvrzeno přítomností zásuvkového příznaku (předozadní nestabilita kolenního kloubu). Diagnostiku vždy doplňujeme o RTG koleního kloubu ke zhodnocení výskytu artrotických změn.
Terapie:
Terapie je téměř vždy chirurgická.
Chirurgická terapie má za úkol co nejdříve kolenní kloub stabilizovat a tím zabránit rozvoji artrotických změn.
V současné době neexistuje metoda, která by dokázala zcela zabránit rozvoji artrotických změn. Hledáme proto metodu, která bude zajišťovat dostatečnou stabilitu a současně představovat co nejmenší zátěž pro pacienta a mít nejnižší procento výskytu pooperačních artrotických změn.
Metody můžeme rozdělit na extrakapsulární (nezasahují do kloubu), intrakapsulární (zasahují do kloubu)
Je důležité vědět, že součástí všech metod je důkladná revize kolenního kloubu. Musíme odstranit zbytky postiženého vazu a v případně poškození menisku odstranit i jeho postiženou část. Pokud bychom to neudělali operace by nikdy nemohla být úspěšná a dá se říci , že důkladná revize kloubu a ošetření menisku je 50% úspěchu.
Mezi nejčastější dne používané metody patří – extrakapsulární: laterální fixace za fabelu, laterální ficace pomocí isometrických bodů nebo pomocí „kotvičky a další.
– intrakapsulární: TTA – oddálení tuberozitas tibie po její osteotomii. A nespočet modifikací této metody., TPLO – osteotomie upravující sklon kloubní plochy tibie.
Ze studie z roku 2010 uvedené v publikaci „Advances in Canine Cranial Cruciate Ligament“ vyplývá, že není metoda, která by dokázala zcela zabránit rozvoji postoperačního rozvoje artrozi. A dále z ní vyplývá, že míra rozvoje artrozi je u metod laterální fixace , TTA a TPLO srovnatelná. Výhodou TTA je o něco rychlejší zatěžování končetiny, než v případě laterální fixacea lepší efekt u váhových kategorií nad 50 kg. Výhodou laterální fixace je výrazně nižší invazivita metody a nezanedbatelná je také mnohonásobně nižší cena zákroku.
S tohoto důvodu provádíme v naší ambulanci metodu laterální fixace za fabelu nebo leterální fixace pomocí izometrických bodů (tightrope)
Externí náhrada předního zkříženého vazu se provléká předvrtaným otvorem v holení kosti (tuberositas tibie) a je fixována za laterální fabelu (sezamskou kost za laterálním kondylem stehenní kosti).
Pooperační péče:
Bezprostředně po operaci je důležitý klidový režim spolu s kontrolovaným pohybem na vodítku, podávají se bolest tišící léky, u obézních pacientů je důležitá optimalizace tělesné hmotnosti a postupně se začíná s rehabilitačními cviky (např. masáže, pasivní procvičování končetiny, plavání).
Pooperační péče je vždy důkladně probrána z majitelem ještě před samotným zákrokem s ohledem na individuální potřeby daného pacienta.
Přejeme všem pacientům brzké uzdravení.
Za Veterinární ambulanci Býšť
MVDr. Adam Hacura